|
|
Vliv krizí na diferenciaci a integraci EU: COVID-19 a Ukrajina
Běhunčík, Radek ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Evropská unie se v posledních 15 letech musí vypořádávat s rostoucím množstvím krizí. Budoucnost její integrace je tak čím dál více závislá na konkrétních krizových odpovědích. Zároveň rostoucí heterogenita jejích členů ztěžuje hledání kompromisních řešení, a integrace se tak často ubírá diferencovanou cestou. Předložená práce se pokusila odpovědět na otázku, jaký je vliv krizí na integraci a diferenciaci Evropské unie. Učinila tak skrze výkladovou dvoupřípadovou studii nejaktuálnějších tísňových situací - krize COVID-19 a krize vysokých cen energií spojené s válkou na Ukrajině. Pro nalezení odpovědi byla provedena kongruenční analýza krizových reakcí Unie na základě modelů Riddervold et al. Absence či přítomnost diferenciace pak byla vysvětlena teorií nabídky a poptávky diferenciace. Hlavní zdroj dat představovala integračními teoretiky mnohdy zanedbávaná evropská sekundární legislativa. Výsledky analýzy shledávají vliv krizí v daných případech za podporující integraci, zde primárně v uniformní podobě. Práce nicméně v případu COVID-19 odhalila nedostatky užitých modelů krizových odpovědí, poukazující na potřebu jejich konceptuální reformulace. Pro ucelenější pochopení problematiky by se budoucí výzkum měl zaměřit na roli sub-státních jednotek a v případě krize energií zahrnout i jiné než výlučně...
|
|
|
Posílená spolupráce v EU
Flašíková, Martina ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Říha, Michal (oponent)
Posílená spolupráce v EU Abstrakt Předmětem této diplomové práce je institut posílené spolupráce v EU. Jedná se o jeden z klíčových nástrojů pro dosažení diferencované integrace, která je často považována za budoucnost dalšího směřování Evropské unie. Tato práce si klade za cíl především poskytnutí uceleného pohledu na stav právní úpravy institutu a jeho dosavadního využití v praxi. Hodnocení mechanismu posílené spolupráce je provedeno zejména prostřednictvím srovnání s využitím mezivládní spolupráce, která bývá často upřednostňována před posílenou spoluprací. Diplomová práce nabízí pohled na posílenou spolupráci jako na mechanismus, který i přes své nedostatky stále představuje vhodnější alternativu k mezivládní spolupráci. V závěru jsou formulována doporučení konkrétních kroků, která by měla posloužit ke zlepšení stavu právní úpravy vedoucí ke zvýšení četnosti využití posílené spolupráce.
|
|
|
Posílená spolupráce v EU
Černý, Filip ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Posílená spolupráce v EU Abstrakt Posílená spolupráce je hojně diskutovaným pojmem v souvislosti s dalším možným vývojem a směřováním evropské integrace. Jedná se o mechanismus, který přináší do unijního práva prvky flexibilní integrace. Tato práce si klade za cíl poskytnout kompletní pohled na posílenou spolupráci. V první části se zaměřuje na definici flexibility a její jednotlivé teoretické koncepty. Následující části práce jsou již pak plně zaměřeny na posílenou spolupráci jako na konkrétní právní instrument upravený Smlouvami. V prvé řadě je zde zmíněn její historický vývoj od Amsterodamské smlouvy po Lisabonskou smlouvu a změny, kterých doznala její právní úprava. Poté přichází na řadu analýza samotných právních ustanovení o posílené spolupráci. Je zde rozebrán celý postup navázání posílené spolupráce a podmínky k tomu potřebné. Jsou zde také zmíněny zvláštní úpravy postupů navázání posílené spolupráce v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Dále je podstatná část práce věnována uplatnění posílené spolupráce v praxi. Je zde rozebráno pět případů dosud navázaných posílených spoluprací. V každém případě je rozebrán vývoj vedoucí k rozhodnutí, že bude aplikována posílena spolupráce, a posléze následný proces povolení posílené...
|
|
|
Posílená spolupráce v EU
Černý, Filip ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Posílená spolupráce v EU Abstrakt Posílená spolupráce je hojně diskutovaným pojmem v souvislosti s dalším možným vývojem a směřováním evropské integrace. Jedná se o mechanismus, který přináší do unijního práva prvky flexibilní integrace. Tato diplomová práce si klade za cíl poskytnout kompletní pohled na posílenou spolupráci. V první části se zaměřuje na definici flexibility a její jednotlivé teoretické koncepty. Následující části práce jsou již pak plně zaměřeny na posílenou spolupráci jako na konkrétní právní instrument upravený Smlouvami. V prvé řadě je zde zmíněn její historický vývoj od Amsterodamské smlouvy po Lisabonskou smlouvu a změny, kterých doznala její právní úprava. Poté přichází na řadu analýza samotných právních ustanovení o posílené spolupráci. Je zde rozebrán celý postup navázání posílené spolupráce a podmínky k tomu potřebné. Jsou zde také zmíněny zvláštní úpravy postupů navázání posílené spolupráce v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Dále je podstatná část práce věnována uplatnění posílené spolupráce v praxi. Je zde rozebráno pět případů dosud navázaných posílených spoluprací. V každém případě je rozebrán vývoj vedoucí k rozhodnutí, že bude aplikována posílena spolupráce, a posléze následný proces povolení...
|
|
|
Differentiated integration in the EU : the British approach to EMU fiscal rules
Šimunská, Petra ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tématem této diplomové práce je britský přístup k fiskálním pravidlům hospodářské a měnové unie. Jako teoretické východisko výzkumu slouží teorie diferencované integrace, která zkoumá různé formy užší spolupráce v rámci Evropské unie. Konkrétně je výzkum postaven na přístupu Franka Schimmelfenniga, Dirka Leuffena a Bertholda Rittbergera, kteří se zabývají podmínkami vzniku diferencované integrace v rámci EU. Cílem této diplomové práce je zodpovědět otázku, proč Velká Británie, reprezentovaná premiérem Davidem Cameronem (Konzervativní strana), vetováním fiskálního paktu odmítla prohloubení diferencované integrace v rámci smluvního rámce EU, zatímco v devadesátých letech na vytvoření diferencované integrace v rámci hospodářské a měnové unie přistoupila a dokonce i v průběhu krize s jinými reformami fiskálních pravidel souhlasila. Práce je rozdělena do tří částí. První se zabývá britským přístupem k Maastrichtské smlouvě, která dala vznik hospodářské a měnové unii, a k Paktu stability a růstu. Další část práce se zabývá tím, jak se Británie stavěla k reformám Paktu stability a růstu a dalšímu krizovému opatření, kterým byl Pakt euro plus. Poslední kapitola zkoumá fiskální pakt a příčiny britského veta. Závěrem práce je zodpovězení výzkumné otázky, která byla stanovena v úvodu.
|
|
|
Multi-speed European Union and its impacts on Slovakia
Stanová, Zuzana ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Téma vícerychlostní Evropské unie se stalo v posledním období velice aktuálním především v souvislosti s finanční a dluhovou krizí, která prohloubila rozdíly mezi ekonomikami jednotlivých členských států. Vícerychlostní integrace představuje jednu z možností, jak uspokojit požadavky všech členských států, respektovat jejich rozdílné socioekonomické podmínky a zájmy a současně nenarušit integrační proces. Cílem této práce je představit koncept vícerychlostní integrace z různých teoretických pohledů, načrtnout jeho historický vývoj a zhodnotit jeho pozitivní a negativní dopady jednak na EÚ jako celek, jednak na Slovensko. Analýza dopadů vícerychlostního charakteru Hospodářské a měnové unie na Slovensko je přitom klíčovou částí práce. Tyto dopady na Slovensko jsou jak pozitivní, tak negativní, některé z nich však není možné obecně kategorizovat. V celkovém výsledku ale převažují pozitivní dopady.
|
host ::
RSS.